K tomu, abyste byli kreativní, nemusíte být rozháraní umělci, ani čekat na políbení múzou.
Takže pro začátek – nebuďte na sebe zbytečně přísní. Kreativní myšlenka nemusí být nutně převratná. Začněte tím, že si vezmete něco, co už existuje, a zkusíte to přetvořit. Vidíte? Už teď jste kreativní!
I když víte, že kreativní jste, někdy to jde ztuha. V těchto chvílích se hodí mít po ruce taktiky, kterými v sobě kreativitu probudíte. Některé vás nastartují hned, jiné své ovoce přinesou až časem. Vyzkoušejte je a uvidíte, které vám budou vyhovovat:
Kreativita spočívá v propojování původních myšlenek novým způsobem. Proto je důležité, čím se obklopujete a z čeho čerpáte inspiraci:
Nebo se jen více dívejte kolem sebe. Buďte zvídaví a píděte se po detailech. Ray Bradbury to označuje jako sycení vnitřní múzy.
Všechny nápady a postřehy si ukládejte. Někdo si je píše do bločku, jiný do poznámek v telefonu, někdo má na vyscreenované nápady speciální složku v počítači.
A teď s tím, co máte, začněte pracovat. Hrajte si s tím, co jste posbírali, zkuste nápady různě propojovat a upravovat. Pomůže vám třeba metoda SCAMPER:
Vyzkoušejte si to na příběhu, který dobře znáte. Hlavní postavu nahraďte novou nebo použijte hrdinu z jiného vyprávění. Příběh propojte s nějakým jiným. Děj zasaďte do jiné doby nebo jiného prostředí. Upravte začátek, zápletku nebo změňte konec. Nebo použijte vyprávění úplně jinak. Byla to původně pohádka? Udělejte z ní horor nebo třeba reklamu. Odstraňte postavy a situace, které ve svém novém příběhu nechcete. Celý příběh přeskupte. Začněte klidně od prostředka nebo si úvodní zápletku nechte až na závěr.
Každému se tvoří dobře v jiných podmínkách. Někdo se ničím nesvazuje, jiný potřebuje svou rutinu – uklizený stůl, oblíbený čaj, playlist pro lepší soustředění. Pozorujte, co vyhovuje vám a udělejte si z toho rutinu.
Můžete si tak dokonce vypěstovat reflex, díky kterému se vám kreativita v takových podmínkách automaticky spustí.
Rutinu vneste i do samotného tvoření – hodí se k tomu metoda 5W&1H, která vám pomůže nezapomenout při tvorbě na žádný zásadní detail. Odpovídáte při ní na 6 otázek:
Nebojte se rutinu rozbít a rozproudit kreativitu změnou činnosti nebo prostředí. Místo u stolu v kanceláři jděte tvořit do kavárny nebo na zahradu. Zajděte si na procházku, pusťte se do uklízení, vaření, čtěte si nebo odpočívejte. Mozek si při tom odpočine a začne chrlit nové nápady. Ne nadarmo nejlepší nápady přichází třeba ve sprše nebo před usnutím.
Skákání na mraku jako na trampolíně. Skluzavka z pokoje až na ulici. Kreativní nápady z dětí jen tryskají. V dospělosti ale kreativitu a fantazii záměrně či nevědomky potlačujeme – jednáme racionálně, máme své rutiny a pravidla, nebo se bojíme, co by tomu řekli ostatní.
Hoďte obavy za hlavu a dovolte si být hraví. Vezměte do ruky tužku, papír a začněte psát, čmárat, kreslit. Neřešte gramatiku, pravidla, ani co si kdo pomyslí. Nakreslete si scénu videa nebo jen tak črtejte. Možná z toho nevznikne užitečný nápad, ale přinejmenším se přestanete soustředit na zadaný úkol a mozek vám naservíruje nové nápady.
Pokud vám volné psaní nejde, zkuste některou z asociačních technik, například kolážovou metodu. Spočívá ve skládání dílčích nápadů dohromady – využijte k tomu slova, úryvky textů i obrázky.
Nebo vyzkoušejte metodu klastrování, která skvěle funguje třeba na vymýšlení témat článků nebo nového produktu. Napište si slovo, ke kterému připíšete asociaci a k ní další. K prvnímu slovu takto můžete vytvořit hned několik řad asociací, například:
Systematičtější metodou je diagram rybí kosti nebo také Ishikawův diagram od Kaoru Ishikawa. Nakreslete si rybí kost – páteř je vaše téma, žebra tvoří vše, co s ním souvisí (podtémata, příčiny, důsledky, souvislosti a další).
Další je metoda kreativní abecedy. Ke každému písmenu vymyslete alespoň jedno slovo, které na dané písmeno začíná a souvisí s tématem. Pomůže vám to utřídit si myšlenky, najít možnou linku příběhu nebo inspiraci, jak téma zpracovat vizuálně.
TIP: Všechny metody můžete zkoušet na sobě, nebo je zadejte do AI. Ušetříte si dlouhé minuty dumání a třeba vám to pomůže rozproudit vlastní myšlenky.
Občas stačí, když své nápady sdílíte s ostatními, aby se kreativita rozjela. Proberte nápad s kolegou, partnerem, kamarádem, nebo si popovídejte s AI.
Cílem takového brainstormingu je vymyslet co nejvíce zajímavých nápadů. Neřešte při tom, jestli je nápad dobrý nebo proveditelný – prostě vymýšlejte. I sebehloupější myšlenka může spustit proud geniálních nápadů.
Podobný je brainwriting, při kterém píšete nápady na papír či tabuli, kde je rozvíjí ostatní – dopisují své nápady, synonyma, asociace, metafory, zkrátka cokoliv.
Když do vymýšlení zapojíte víc lidí, získáte nové nápady a různé úhly pohledu.
Využít můžete i metodu šesti klobouků (six thinking hats), kterou vytvořil psycholog Edward de Bono. Pomyslně si nasadíte jeden z klobouků a vžijete se do dané role:
Klobouky můžete vystřídat, nebo si každý z týmu nasadí jeden.
Nezírejte do prázdné stránky, která kreativitu spíš zabíjí. Vypište si zadání a požadavky, zvýrazněte klíčová slova nebo si udělejte rešerši. Napište pár slov, klidně pište od konce. Vyrobte si prototyp nebo nakreslete, jak by výrobek mohl vypadat. Hlavně začněte. I kdyby první (i druhý a třetí) návrh měl letět do koše.
Lépe se upravuje a přetváří něco, co už máte před sebou. A zároveň vás rozdělané úkoly nutí je dokončit (jak popisuje efekt Zeigarnikové).
Někomu pomáhá, když pracuje pod tlakem, protože ze sebe dokáže vymáčknout maximum. Zkuste to také a uvidíte, že se rychle dostanete do flow. Třeba:
Když potřebujete být kreativní okamžitě, vyzkoušejte tyto otázky:
Jak by text vypadal, kdybyste jej psali pro zábavu, pro sebe?
Neomezujte se formátem, žánrem, tonalitou ani požadavky klienta. Místo článku vymyslete třeba scénář videa, báseň nebo pohádku. Tak, aby vás psaní bavilo. Třeba při tom narazíte na novou a zajímavou myšlenku.
Jak uděláte pravý opak toho, co by udělali ostatní?
Zkuste vymyslet něco netypického, co nejšílenější zápletku. Popusťte uzdu fantazii a vyžeňte situaci do absurdna. Jak by třeba informace o zdražení služby vypadala, kdybyste ji klientům předali pomocí písničky?
Jak čtenáři pomůžete s jeho pocity, jak rozptýlíte obavy, které nejspíš cítí?
Představte si, v jaké situaci se čtenář nachází a co prožívá. Usnadní vám to hledání řešení, jak být čtenáři nápomocný a jak ukázat, že mu rozumíte.
Jak byste problematiku vysvětlil člověku na ulici nebo dítěti ve školce?
Když nevíte, kudy dál, možná jste se zamotali do vlastních myšlenek. Zpomalte a zkuste problém vysvětlit někomu, kdo o něm v životě neslyšel. Nebo si představte dítě ve školce s všetečnými otázkami „a proč?“
Jak by problematiku popsal někdo jiný?
Vytvořte si v hlavě postavu, která situaci prožívá, a představte si, co by udělala. Vžijte se do role zákazníka nebo třeba filmového hrdiny či pohádkové postavy.
Jak by produkt nebo služba vypadala v jiném prostředí?
Zasaďte téma do nezvyklého prostředí nebo období. Otevřou se vám nové možnosti. Co kdybyste nabízeli obleky tučňákům na Antarktidě nebo kosmetiku na e-shopu za dob Marie Terezie?
Otázky používejte bez omezení, klidně si přidejte další. Ptejte se sami sebe a pozorujte, co to s vaším mozkem dělá. I kdybyste tyhle myšlenky ve výsledku nepoužili, navedou vás na vlnu kreativity, kterou potřebujete.
Kdykoliv chcete povzbudit svou kreativitu, vzpomeňte si na tyto 3 kroky:
A hlavně začněte. Čím víc to budete zkoušet, tím častěji v sobě kreativitu rozproudíte a tím lépe vám to půjde.
