.png)
Nejspíš to znáte: scrollujete sítěmi a mezi klasickými příspěvky narážíte na zvláštní AI generované obrázky a videa. Kráva na motorce, krevetový Ježíš nebo dojemná videa se psy osvobozenými z ledu. Bezduchý, kýčovitý a většinou dost bizarní obsah, který má jediný cíl – získat vaši pozornost.
Tomuto masově generovanému AI obsahu bez valné kvality se říká AI slop (v česku máme hezký překlad břečka) a je natolik všudypřítomný, že ho editoři nakladatelství Merriam-Webster vyhlásili slovem roku 2025.
Slop je symbolem toho, jak moc AI ovládla online prostor. A ztížila už tak náročný boj o pozornost. I proto jsme tématu věnovali 8dílný e-mailový seriál Zavaleni obsahem, kde tvůrcům radíme, jak najít cestu k publiku v době roztěkané pozornosti.
AI slop, rostoucí podíl deepfakes nebo obavy ze ztráty práce. To všechno postupně mění obecně optimistickou náladu, která vůči AI zpočátku převládala. Podle říjnových (2025) dat od agentury Pew Research Center, která zkoumala postoje vůči AI napříč 25 zeměmi, neustále roste podíl lidí, kteří jsou z vývoje AI spíš znepokojeni než nadšení.
Pro srovnání: v roce 2021 obavy z rostoucího využívání AI v každodenním životě vyjadřovalo jen 37 % Američanů. V roce 2025 už to bylo 50 %. Mezi nejčastějšími důvody zaznívá strach, že AI oslabí lidské schopnosti a vztahy – včetně kreativity a kritického myšlení. A také obava, že vývoj technologie předběhne naši schopnost ji regulovat a udržet pod kontrolou.
V Česku je trend podobný. Ačkoliv podle průzkumu agentury NMS umělou inteligenci v Česku používají asi dvě třetiny lidí a kladný vztah vůči ní deklaruje 45 % lidí, skoro třetina respondentů cítí spíše nedůvěru či strach. Podle nedávného průzkumu od Ipsos se 58 % Čechů obává, že kvůli AI přijde o práci.
Rostoucí obezřetnost vůči AI se překlápí i do toho, jak lidé vnímají značky a jejich komunikaci. Únava z rozmachu AI nástrojů je očividná. Natolik, že byl rok 2026 dokonce oficiálně prohlášen za rok analogového života.
Tlak na automatizaci a efektivitu tak nejspíš doplní důraz na lidskost, autenticitu a komunitu. V zahraničí si tahle tendence vysloužila název anti-AI marketing a v jeho duchu se v posledním roce neslo hned několik kampaní a událostí.
Tady je pár příkladů:
Paradoxně anti-AI strategii využívají i firmy, které samy AI vyvíjejí – a snaží se tak reagovat na rostoucí negativní vnímání svých technologií. Například Anthropic, tvůrce chatbota Claude, udělal v New Yorku pop-up prostor s názvem „Zero Slop Zone“ – tedy doslova zóna „bez AI balastu“.
Návštěvníci tam dostali v kšiltovky s nápisem thinking, kávu a dopis od CEO Anthropicu s názvem Machines of Loving Grace. A byli vyzváni, aby v zóně odložili počítače a telefony, zpomalili a raději se bavili s ostatními lidmi.
Rostoucí odpor vůči umělému a kýčovitému AI obsahu v Hook & Tell zcela chápeme. Samozřejmě AI nástroje k tvorbě využíváme, ale pouštíme je jen tam, kde to dává smysl. A dáváme si dost záležet na tom, aby to z výsledku nebylo „cítit.“
Stojíme si za tím, že AI zvládne vygenerovat ucházející výstupy. Ty ale pořád potřebují zásah copywritera, který má srdeční tep – víc o tom jsme sepsali v článku.
Zároveň si nemyslíme, že AI obsah je automaticky hloupý, bezduchý a nefunkční. Ukazují to i data české výzkumné firmy Behavio, která testovala, jak na reklamu vytvořenou pomocí AI lidé reagují.
Výsledky ukázaly, že „AI faktor“ sám o sobě není rozhodující. Pokud reklama stojí na dobrém nápadu a vyvolá silnou emoci, lidé neřeší, že byla vytvořená pomocí umělé inteligence, a ani ji nevnímají jako neprofesionální.
Naopak u průměrných nebo nesrozumitelných kampaní AI snadno zvýrazní slabiny. Kritiku schytaly zejména případy, kdy se tvůrci nechali unést krásnými generovanými světy a chutí svézt se na vlně AI reklamy – přitom ale podcenili propojení se značkou a srozumitelné sdělení, s čím jejich produkt či služba zákazníkovi pomůže.
Kreativní pojetí a dobré nápady proto stále hrají prim. A podle Behavia nejlépe fungují ty reklamy, u nichž divák nepozná, že se na jejich tvorbě AI podílela.
Troufáme si říct, že princip „AI v pozadí“ funguje dobře pro většinu obsahu a nakonec zlomí i zmiňovanou anti-AI vlnu. Články, podcasty, weby i reels mohou být skvělé – když AI nástroje využíváte s rozvahou a neopouštíte přitom svou značku a hodnoty.
Kdy si AI vypomoct a kdy předat kormidlo člověku, bude pro každého trochu jiné.
My v Hook & Tell bychom například nikdy negenerovali:
U všech zmíněných formátů podle nás v dohledné době AI nevyhraje. Chápeme ale, že jejich tvorba vyžaduje čas a úsilí, které právě nemáte. Pokud chcete, rádi se toho ujmeme. A nebo vás naučíme, jak na to – napište nám, obratem se na váš případ mrkneme. 🔎
A jestli vás spíš trápí, že vaší značce v době AI klesá viditelnost a chcete poradit konkrétní kroky, aby vás chatboti doporučovali, mrkněte na naši novou službu.
